Je výškový trénink pro každého?
Výzkum pobytu člověka ve vysokých nadmořských výškách a vlivu fyzického cvičení v podmínkách vysokohorské hypoxie na organismus se provádí již řadu let. Od doby, kdy bylo pořadatelství letních olympijských her v roce 1968 přiděleno Mexico City ležícímu v nadmořské výšce přibližně 2300 m n. m, se o tuto problematiku začala zajímat sportovní medicína. Pořádání soutěží a horských tréninkových kempů vedlo k tomu, že mnoho laboratoří po celém světě testovalo sportovce v simulované nadmořské výšce a výškový trénink se stal důležitým prvkem tréninkového cyklu.
Adaptace na vysokohorské podmínky
Ve výšce 0 m n. m. je atmosferický tlak 1013 hPa a obsah kyslíku ve vzduchu 20,93%. S rostoucí nadmořskou výškou klesá atmosferický tlak a s ním i parciální tlak kyslíku a jeho obsah ve vzduchu.
Hypoxie se vyskytuje v podmínkách vysoké nadmořské výšky a je to stav, kdy je okysličení těla nedostatečné ve vztahu k jeho potřebě kyslíku.
Reakce na hypoxii se liší v závislosti na typu orgánu a mozek srdce jsou necitlivější na nedostatek kyslíku. Ke kompenzaci tkáňové hypoxie probíhá v těle řada adaptačních procesů. V závislosti 3 typy reakcí těla:
- dočasná adaptace na hypoxii
- postupně se rozvíjející aklimatizační procesy
- trvalá adaptace na hypoxické podmínky
Příliš rychlé stoupání do vysoké nadmořské výšky způsobuje mnoho vážných fyziologických poruch, z nichž nejnebezpečnější je ztráta vědomí.
Kteří sportovci se nejrychleji adaptují na výškovou hypoxii?
Adaptace na hypoxii ve vysokých nadmořských výškách závisí na faktorech jako jsou:
- Věk - lidé středního věku se snadněji aklimatizují na vyšší nadmořskou výšku než lidé mladší a starší. Děti často trpí příznaky výškové nemoci.
- Atletky se vyznačují větší adaptivní reakcí.
- Obecně platí, že lépe vyškolení lidé se snadněji přizpůsobí.
- Genetické podmínky.
- Musíme zdůraznit, že se fyziologická reakce na zátěž při hypoxii velmi liší člověk od člověka.
Jak se mění cvičební kapacita ve výšce
Již v nadmořské výšce přibližně 1500 m n. m je omezena schopnost vyvíjet úsilí o vysoké intenzitě. Pokles maximální VO2max je pozorován o 3% na každých 300 m nadmořské výšky, bez ohledu na stav tréninku.
Největší je během prvních dnů pobytu ve výšce a pak se začne postupně zvyšovat. Do nadmořské výšky 2000 m n. m. nedochází k výrazným poklesům pohybové kapacity při submaximálním zatížení. Teprve od 4000 m dochází k výrazným poklesům zátěžové kapacity a poklesy maximální tepové frekvence.
Jaké jsou výhody hypoxického tréninku?
Využití fenoménu hypoxie ve sportu se běžně praktikuje ke zlepšení pohybové kapacity sportovců. Hlavním cílem tréninku v hypoxických podmínkách je zlepšení aerobní kapacity a vytrvalosti sportovců, především v důsledku zintenzivnění erytropoézy. V podmínkách hypoxie ledviny syntetizují a vylučují proteinový hormon EPO. Ten působí tak, že stimuluje buňky kostní dřeně k produkci erytrocytů. To zvyšuje hmotnost a koncentraci hemoglobinu, což zlepšuje transport kyslíku do pracujících svalů. Podmínkou správné erytropézy je i dostupnost železa. Ke změnám dochází i v samotných svalech, jako je ztluštění cévní sítě a zvýšení aktivity enzymů nezbytných k výrobě energie při cvičení.
Výsledky vědeckých výzkumů ukazují, že užívání hypoxie může zvýšit výkonnost organismu až o 10%, což se výrazně promítá do zlepšení sportovních výsledků. Tyto změny jsou vratné. Doba potřebná k dosažení těchto pozitivních účinků, stejně jako doba, po kterou odezní, se velmi liší od člověka k člověku a obecně se pohybuje od několika dnů do několika týdnů.
Erytropoetin - zakázaný doping
Bohužel někteří sportovci, zejména ti, kteří cvičí vytrvalostní disciplíny, se snaží nelegálně zvyšovat počet červených krvinek a koncentraci hemoglobinu, včetně syntetický erytropoetin. Nedbají tak na etiku sportovce, jeho zdravotní stav a následky. Nežádoucí účinky užívání syntetického erytropoetinu a derivátů souvisí se změnami konzistence krve. Zvyšuje se počet červených krvinek, což může vést k zahuštění krve. V důsledku toho se zvyšuje riziko hluboké žilní trombózy, plicní embolie, koronární nebo mozkové trombózy a infekčních onemocnění. Nežádoucí účinky mohou být dále zhoršeny ztrátou tekutin a zahuštěním krve spojené s dlouhodobým cvičením.
Kdo může mít prospěch z výškového tréninku?
Výškový trénink v různých formách nabyl na popularitě od olympijských her v roce 1968 do té míry, že elitních vytrvalostních sportovců, kteří se rozhodli nezapojit do žádné formy výškového tréninku je dnes menšina. Existuje obecný názor, že výškový trénink zlepšuje sportovní výkon jak u závodních, tak u rekreačních sportovců.
Mnoho sportovních soutěží se odehrává ve vysoké nadmořské výšce, což může sportovce vystavit zvýšenému riziku akutní výškové nemoci, a proto trénink v nadmořské výšce 2000-2200 m n. m poskytuje optimální rovnováhu mezi navozením hypoxie a kvalitou tréninku. Nad 2500 m hrozí značné riziko přetrénování a oslabení pohybové kapacity.
Další způsob, jak toho docílit je použití speciální tréninkové místnosti.