Historie korzetů: Jak se z mučícího nástroje stal symbol ženské síly

Historie korzetů je fascinující cesta plná extrémů. To, co kdysi deformovalo žebra a bralo dech, dnes sebevědomě nosí celebrity na červeném koberci jako projev nespoutanosti. Jak se z kusu látky vyztuženého velrybími kosticemi stala ikona moderního feminismu?

Éra sevření: Když krása skutečně bolela

První zmínky o oděvech tvarujících postavu sahají až na minojskou Krétu, ale skutečný rozmach historie korzetů zažila v renesanci. Tehdy nešlo o svůdnost, ale o morálku a status. Pevně stažený trup symbolizoval disciplínu a vysoký původ. V 19. století však obsese „vosím pasem“ dosáhla vrcholu. Ženy se nechávaly šněrovat do takové míry, že docházelo k posunům vnitřních orgánů a mdloby byly na denním pořádku. Právě z této doby pochází nelichotivé označení „mučící nástroj“.

Revoluce pod povrchem: Odhození okovů

Zlom přišel s počátkem 20. století a hnutím sufražetek. Ženy začaly volat po svobodě pohybu i volby. Návrháři jako Paul Poiret a později Coco Chanel korzet z šatníku vyškrtli a nahradili ho volnými siluetami. Zdálo se, že historie korzetů zde končí a tento kus oděvu zůstane jen v muzeích jako připomínka patriarchálního útlaku.

Návrat v plné síle: Korzet jako brnění

V 80. letech se ale stalo něco nečekaného. Vivienne Westwood a Jean Paul Gaultier vrátili korzet na mola, tentokrát však jako svrchní oděv. Madonna a její ikonický kónický korzet převrátily narativ: už to nebyl nástroj, který ženu věznil, ale brnění, které ji činilo nedobytnou a mocnou.

Dnešní historie korzetů pokračuje v duchu „body positivity“ a sebevyjádření. Moderní korzety už nejsou o drcení kostí, ale o podtržení křivek a oslavě těla. Z původního symbolu područí se stal prostředek, kterým moderní žena říká: „Já určuji pravidla své krásy.“